Čerstvé maso

Přeštické prase vzniklo pravděpodobně křížením českého prasete (českého hřebenáče) a švábsko-hallského barevného prasete (bavorského), která se ve druhé polovině 19. století na Přešticku, Klatovsku a Domažlicku chovala. Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích. Bylo nenáročné na chov a životní podmínky a současně vynikalo také dobrou plodností. Jeho nevýhodou však byl pozdní vývoj, proto postupně přestávalo vyhovovat stále se zvyšujícím požadavkům na spotřebu masa.

Od roku 1952 probíhala záchrana přeštických prasat. Regenerace křížením se zahraničními plemeny skončila v roce 1964 uznáním přeštického prasete jako samostatného plemene. Od roku 1992 se chová jen kvůli záchraně genů. V současné době přeštické plemeno prasat nemůže konkurovat moderním plemenům a jejich hybridům využívaným ve velkochovech.

Pro přeštické prase je typické černostrakaté zbarvení a jeho dalším plemenným znakem je klopené ucho. Přeštické prase je středního tělesného rámce, kanci dosahují v dospělosti 260-280 kg, prasnice 215-235 kg. Největší kusy mohou dosahovat hmotnosti až 400 kg. Prasnice jsou velmi plodné s 10 až 16 selaty, dobré a opatrné matky.

Kvalitní maso z přeštických prasat je možné využít i pro speciální masné produkty. Používá se pro výrobu šunek i pro výsek. Při hmotnosti 60 – 70kg je maso křehké, šťavnaté a jemně prorostlé tukem. U přeštického prasete tuk prorůstá svalovinou jinak než u standardního prasete, maso je díky tomu křehčí, šťavnatější a má výrazně lepší chuť. Při delším výkrmu prase ukládá tuk a blíží se podobností typicky sádelnatým prasatům.